Jdi na obsah Jdi na menu
 


Český humanismus a jeho vrchol v díle J.A.Komenského

4. 1. 2007

5. ČESKÝ HUMANISMUS A JEHO VRCHOL V DÍLE J. A. KOMENSKÉHO

- 2. pol. 15. st. - 17. st. ( 1620 )

Příslušníci majetnějších vrstev často studovali na cizích univerzitách (Polsko, Něm.) → přinášeli poznatky o nových myšlenkových proudech → přišli s renesančními a humanistickými myšlenkami

Humanismus = součást renesance, vracel se k antice, pozvedl latinu na jazyk vědy, humanisté dbali na rozvoj vzdělanosti, snažili se vyrovnat čes. Kulturu kultuře ostatních vyspělých zemí, převažovala literatura s naukovým charakterem ( ne zábavná), snaha o rozšíření vzdělanosti

Latinský humanismus:  díla psaná latinsky, pro vyšší vrstvy, složitější výrazy i styl

JAN Z RABŠTEJNA, BOHUSLAV HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC, JAN KAMPANUS VODŇANSKÝ

Český humanismus:  díla psaná česky, vzdělaní měšťané, pro poučení, psaly se cestipisy

KRYŠTOV HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC

VÁCLAV VRATISLAV Z NITROVIC – popisuje cestu k tureckému sultánovi do Cařihradu, kam putují poslové císaře Rudolfa

Kroniky:

VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN – Kronika Čská -  psána česky, zasahuje až do 16. st., je plná nepřesností

Nauková lit.:

VIKTOR KORNEL Z VŠEHRD – Překladatel a právník

Péče o jazyk:

JAN BLAHOSLAV – znalec jazyka, vzdělanec, biskup jednoty bratrské, Filipika proti Misomusům (nepřátelům vzdělání) – obhajoba nutnosti vzdělání pro člověka, obrana kultury.

Filipika = výmluvná řeč s pádnými důkazy

Gramatika česká – norma jazyka

- přeložil část bible ( Nový Zákon) a tím dal podnět k překladu celé bible. Čj byl v 16. st na vysoké úrovni. Český knihtisk a graf. umění bylo velice vyspělé.

BIBLE KRALICKÁkolektivní dílo, přeložena v Kralicích na Moravě, je ukázkou dokonalosti čj koncem 16. st., doklad vyspělosti českého knihtisku

v 70. léta 16.st. – 20. léta 17. st. – ZLATÝ VĚK ČESKÉHOÍ PÍSEMNICTVÍ – také se této době říká doba „Veleslavínská“ a to díky → DANIELOVI ADAMOVI Z VELESLAVÍNA – nakladatel, překladatel, autor, psal slovníky, organizátor lit. života

JIŘÍ MELANTRICH Z AVENTINA – tiskař a vydavatel

 

BAROKO

- pol.16. – pol 18. st.

- Vzniká jako reakce na renesanci a renesanční racionalismus (víra v lidský rozum)

- Barokní člověk začíná opět věřit v boha

Ø Stavby: vysoké, nepravidelný půdorys, sochy, obrazy, barevné fasády

Ø Malířství: náb. motivy, portréty, zátiší (REMBRANDT, RUBENS)

Ø Hudba: kostelní varhany (JOHAN SEBASTIAN BACH)

Ø Literatura: aktualizace typických středověkých žánrů: legendy, duchovní písně, eposy, traktáty,

Obrazná pojmenování = věci se nenazývají pravými jmény(metafora, metonymie, synekdocha,)

Symboly = věc má svůj vlastní význam, ale i význam přenesený na základě podobnosti

Nadsázka = zveličování

Duchovnost = pravda je člověku zjevena

Naturalistická konkrétnost = vyhrazený kritický realismus, autoři nic nezakrývají, pravdivá ukázka utrpení a bolesti

Česká barokní literatura (1620 – 70. léta 18. st.)

1618 – 20 = české stavovské povstání, šlechta se snažila svrhnou z trůnu Habsburky, povstání se nepodařilo → Bitva na Bílé hoře. Bylo potvrzeno dědičné právo Habsburků. Dochází ke dvěma procesům:

germanizace – poněmčování

rekatolizace – pokatoličťování

Následuje tzv. období „temna“ , Část inteligence odchází do zahraničí. Exilová literatura měla na situaci u nás velmi omezený vliv, autoři ztráceli kontakt s děním u nás.

JAN ÁMOS KOMENSKÝ -  

- jeden z pobělohorských autorů

- narodil se pravděpodobně v nivnici

- vzdělával se v Přerově, Strážnici, Německu – po studiu působil jako kněz Jednoty Bratrské ve Fulneku

- po roce 1628 odchází do exilu do Polského Lešna

- Po bitvě na Bílé hoře musel opustit rodinu (nekatolický kněz) a skrývat se. Při moru mu zemřela žena i obě děti. O rok později ve Fulneku zničena knihovna jako kacířská.

- Odešel do exilu do polského Lesna. (tam mu zemřela i jeho 2.manželka.) Byl zvolen biskupem.

- Při vojenském drancování Lesna mu shořel dům i knihovna s cennými rukopisy i dlouhodobě připravovanými děly. Poté žil s rodinou (3.manželkou) v Amsterodamu. Pohřben je v Naardenu.

 

a) Pedagogické práce (,,učitel národů")

 DIDACTICA MAGNA (VELKÁ DIDAKTIKA) = Zásady moderního vyučování a výchovy

-  např. vyučování pro všechny, zdarma a v mateřském jazyce

-  důraz na praxi- učit vědomostem i dovednostem

- důraz na tělesnou výchovu

-  názornost vyučování - postup od známého k neznámému

-  poznávání přírody; důležitost kázně

- spis obsahuje i názor na koncepci vzdělání: rozdělení výchov, do 4 stupňů po 6 letech na výchovu předškolní tj.v rodině, pak ve škole obecné, dále latinské (gymnázium) a na univerzitě (doplněno cestováním)

- škola hrou

 SVĚT V OBRAZECH (Orbis pictus) = 1. obrázková učebnic na světě, spojení jazykového a věcného  vyučování

 INFORMATORIUM ŠKOLY MATEŘSKÉ = určen pro výchovu v rodině

b) práce beletrická ( umělecká )

LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE

- próza - alegorická ( pracuje s podobenstvím )

- hl. postava je poutník ( Komenský ), kt. prochází světem, kt. má podobu jednoho města, hledá štěstí a spravedlnost, město je rozděleno na mezikruží, kde žijí urč. vrstvy obyvatelstva, setkává se ze zápornými vlastnostmi, provází ho Vševěd Všudybyl a Mámení, to, co hledá najde u Boha

- ostrá kritika společnosti a obyvatel

- používá přechodníky, složité souvětí, synonyma ( dějepis = historie )

- Mámení se přizpůsobuje nedostatkům, Vševěd chce poznat svět

c) encyklopedické práce

PANSOFIE – VŠEVĚDA= snažil se shrnout veškeré vědění tehdejší doby a využít ho ve prospěch vývoje společnosti

 

Oficiální literatura:

Autoři kteří zůstávali v Čechách. Domácí lit., která byla po roce1620 povolena, soustředila se především na dochovní lit., básnictví a prózu

ADAM MICHNA Z OTRADOVIC –  Chtíc aby spal

BEDŘICH BRIDEL – náboženská lyrika

BOHUSLAV BALBÍN – psal latinsky, kritizoval úpadek domácí kultury a českého jazyka

ANTONÍN KONIÁŠ – jezuita, vydal soupis zakázaných knížek – na základě toho byly ničeny zábavné knihy, které nepodporovaly církev a katolíky

„brusiči jazyka“ – čeští vlastenci, kteří se snažili čelit úpadku českého jazyka. Nechtěli aby byla přijímána cizí slova do českého jazyka

Lidová tvorba – období baroka

- ústní lidová slovesnost – pohádky, lidové drama, písničky, loutkové divadlo

- písmácké paměti – zaznamenávali události které se staly

- kramářské a jarmareční písně – na jarmarcích za doprovodu flašinetu

- interludium – frašky z lidového života, zábavné, ze života, kritické, výsměch např. sedlákovi

 

Klasicismus

- 2. pol. 17. st. - 18. st.

- znaky - pevný řád

 - rozumová kázeň - cit je podřízen rozumu

 - krása je v pravdě a v obrazu přírody

 - vzorem je antické umění

 - žánry - a, vysoké - óda, epos, tragédie - o životě vysokých vrstev, vladařů, vojevůdců, rýmovaný verš

 b, nízké - komedie, fraška, satira - postavy neurozené, náměty ze současnosti, verš i próza

 

komedie:

MOLIÉRE- vl. jméno Jean Baptiste Poquelin

 - LAKOMEC- hl. postava lichvář Harpagon, za peníze obětuje štěstí svých dětí, výsměch chamtivosti, touhy po penězích, lakomcům

 - DON JUAN- pokrytecký šlechtic, kritika rozmařilosti

 - ZDRAVÝ NEMOCNÝ- útok na šarlatánství, sobectví, pokrytectví lékařů

 - TARTUFFE- kritika církve, Tartuffe - „svatoušek“ kt. se vetře do domu bohatého Organa, ovlivňuje ho ve svůj prospěch, nábož. fanatik, Orgon mu podlehne, málem zničí jeho rodinu, nakonec je odhalen a potrestán

bajka:

JEAN DE LA FONTAINE - 12 KNIH BAJEK -příběhy zvířat, nositelé negat. lidských vlastností

 

 

Osvícenství

- 18. st.

- znaky - navazuje na renesanci

 - důvěra v rozum

 - důvěra v poznanou pravdu

 - prosazuje svobodu lidí

 - kritika absolutismu

- encyklopedisté - lidé, kt. vydali ve Francii Velkou encyklopedii ( souhrn dosavadního vědění ), byla chápána materialisticky, nebyla založena na náboženství

FRANCOIS VOLTAIRE – historik, filozof, básník

DENIS DIDEROT – autor románu JEPTIŠKA – o dívce která byla přinucena vstoupit do kláštera a vzbouřila se

DANIEL DEFOE – napsal dobrodružný román ROBINSON CRUSOE – význam přátelství, lidské práce, vztah čl. a přírody. J. V. Pleva zpracoval Robinsona do knížky pro děti

JONATHAN SWIFT – napsal satirický a utopický (neuskutečnitelný) román GULLIVEROVY CESTY – kritika anglické společnosti